Paměť národa se stává vskutku pamětí českého národa, připomíná minulost, a činí tak jen proto, že soudí, že by se tak mělo, že by to bylo dobré. Protože dobro je dobré. Protože jsou věci, které stojí za to udělat a které, když je neuděláme my, tak nebudou. Paměť národa nám tak všem připomíná univerzální, a přece intimní pravdu.